Mezi zaměstnanci se často
setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený
argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto
musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Nicméně podle ustanovení § 217 a násl. zákoníku práce rozhoduje o čerpání dovolené zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud si zaměstnanec sám určí čerpání dovolené a zaměstnavateli to pouze oznámí, může se jednat o porušení pracovních povinností zvlášť závažným způsobem ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, pro které je možné se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr s klasickou dvou měsíční výpovědní lhůtou.
Zaměstnanec tedy nemůže pouze oznámit zaměstnavateli, že si zítra bere dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to z důvodu, aby nedošlo k ochromení provozu firmy. Pokud zaměstnanec nedostane souhlas zaměstnavatele k čerpání dovolené a následně se nedostaví na pracoviště, nemůže být jeho absence považována za dovolenou, a proto mu nepřísluší náhrada mzdy. V krajním případě může být nepřítomnost zaměstnanec na pracovišti považována za neomluvenou absenci, pro kterou je možné přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Na druhou stranu je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla dovolená vyčerpaná v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Na trhu se pravidelně objevují k prodeji byty, které jsou však v katastru nemovitostí zapsány jako "ateliér". Někteří zájemci úplně přesně netuší, v čem přesně označení "ateliér" spočívá. Ateliérem je označován nebytový prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než obytným. Pojem "ateliér" evokuje u běžného čtenáře...
