Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků. Stavební úřad prověří, zda jsou dány podmínky pro dělení pozemků, zejména s ohledem na územní plán. V případě, že plánujete změnit využití území (např. z orné půdy na stavební parcelu), je nutné doručit na stavební úřad také žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území.
Povolení dělení pozemků může stavební úřad vydat pouze na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků.
K žádosti o povolení dělení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Je tedy důležité, aby k nově vzniklému pozemku byl zajištěn přístup z veřejné cesty.
Pokud stavební úřad žádosti vyhoví, vydá rozhodnutí o povolení dělení pozemku. Na základě tohoto rozhodnutí může oprávněný geodet zpracovat geometrický plán, který vyznačí nově vzniklé parcely. Geometrický plán je následně spolu s rozhodnutím stavebního úřadu podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Teprve zápisem do katastru nabývá rozdělení pozemku právních účinků.
Prakticky to tedy znamená, že k dokončení celého procesu nestačí pouze dohoda vlastníků, ale je třeba splnit i formální požadavky správních orgánů a katastru. Vlastníci by si měli uvědomit, že dělení pozemku není jen technickou otázkou, ale zásadním zásahem do právních vztahů k nemovitosti, který může mít vliv na hodnotu pozemků, jejich využitelnost i budoucí prodeje.
Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků....
Kdy a jak má SVJ doručit vyúčtování služeb?
Vydržení představuje jeden z původních způsobů nabytí vlastnického práva podle českého občanského zákoníku. Upravuje jej ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V posledních dnech se mi na stůl dostaly dva případy, které se oba týkají skrytých vad nemovitostí. Shodou okolností v obou případech hraje hlavní roli vlhkost – v jednom zastupuji prodávajícího, ve druhém naopak kupujícího.
Moji klienti, mladý pár hledající své první společné bydlení, si letos pořídili útulný byt v panelákovém domě z 80. let. Na první pohled se zdálo, že se jedná o skvělý obchod – prostorný interiér, rozumná lokalita a cena, která byla o něco nižší, než by člověk v dané oblasti čekal. Jenže za touto výhodnou nabídkou se skrývalo jedno velké "ale"...
Prohlášení vlastníka rozestavěné budovy
Nedávno mě navštívil klient s dotazem, jak správně zapsat zpřesněnou hranici mezi jeho a sousedovým pozemkem do katastru nemovitostí. Již měl vyhotovený geometrický plán, který přesně vymezoval průběh hranice, a zajímalo ho, jaké kroky musí podniknout, aby byl nový stav zapsán do katastru.
Mnozí lidé vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi nájmem a podnájmem. Často můžete slyšet v běžné řeči, že má někdo problém s podnájemníkem a když se zeptáte na podrobnosti, zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o nájemce. Podnájem bytu se v posledních letech stal mnohem častějším, než býval v minulosti.
Ve své advokátní praxi jsem se opakovaně setkal s případy, kdy pronajímatelé nedodrželi povinnost řádně vyúčtovat náklady spojené s užíváním bytu. Velká část pronajímatelů není schopna vyúčtování zpracovat v souladu se zákonem, což vede k tomu, že se nájemci domáhají zaplacení pokuty. Tyto spory mohou být komplikované a finančně nákladné, přičemž...
Jeden z klientů, který pronajímá svých několik bytů nájemníkům, se mě ptal, jestli vím něco o připravované změně občanského soudního řádu týkající se zavedení tzv. rozkazu k vyklizení bytu, který by měl údajně urychlit vyklizení bytu.
Prodej nemovitosti často přináší otázky spojené nejen s technickým stavem bytu, ale i s okolními podmínkami, jako je hluk ze sousedních bytů. Pokud víte o problému, například o hlučné podlaze souseda nad Vámi, nabízí se otázka: Máte na to upozornit kupujícího? A jedná se o skrytou vadu?
Řeším nyní případ, kdy klient vlastní pozemek, na kterém je umístěná pozemní komunikace a chodník, které jsou ve vlastnictví města Beroun. Klient chce pozemek prodat obci. V této souvislosti jsem ho upozornil, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na to, aby mu město platilo v podstatě obdobu nájemného. Město Beroun mu...