Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Podle ustanovení § 2247 odst. 2 občanského
zákoníku se má za to, že nájemce má hradit zejména tyto služby:
Někdy však může být rozsah služeb jiný,
záleží na konkrétní nemovitosti. Pro určení, zda se jedná o službu spojenou s
užíváním bytu, může být vodítkem spotřeba a využívání služeb ze strany nájemce.
Výše uvedené služby v ustanovení § 2247 odst. 2 občanského zákoníku této
obecné definici velmi dobře odpovídají.
Nejznámější spornou položkou je příspěvek do
fondu oprav nebo odměna statutárního orgánu SVJ. Jedná se přesně o ty položky,
které pronajímatel nemůže po nájemci požadovat, protože se nejedná o služby,
které by na základě nájemní smlouvy využíval přímo nájemce.
Řešení pro pronajímatele spočívá v tom,
že tyto služby zahrne přímo do nájemného, tj. navýší samotné nájemné tak, aby
byly pokrylo i tyto služby, které nelze nájemci vyúčtovat.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
V praxi menších bytových domů, kde jsou typicky jen dva vlastníci jednotek, se často funguje „po staru“: občasný telefonát, e-mail, krátká domluva na chodbě a jde se objednat firma. Dokud se nic nepokazí, všichni jsou spokojení. Jakmile se ale objeví spor o úhradu nákladů, soudy bývají nekompromisní. U správy domu v režimu bytového spoluvlastnictví...
Klient se mě ptá, zda je možné zvýšit nájemné o více než 20 %, když už loni došlo ke zvýšení o 10 %.
V právní praxi jsem se opět setkal s otázkou, zda svévolné opuštění nebytového prostoru nájemcem automaticky ukončuje jeho povinnost platit nájemné. Nájemce tvrdí, že když nebytové prostory fakticky neužívá, není zde důvod, aby něco platil.
Nedávno se na mě obrátila klientka – pronajímatelka bytu – s dotazem:
Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků....
Kdy a jak má SVJ doručit vyúčtování služeb?
Vydržení představuje jeden z původních způsobů nabytí vlastnického práva podle českého občanského zákoníku. Upravuje jej ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V posledních dnech se mi na stůl dostaly dva případy, které se oba týkají skrytých vad nemovitostí. Shodou okolností v obou případech hraje hlavní roli vlhkost – v jednom zastupuji prodávajícího, ve druhém naopak kupujícího.