Možná málokdo z Vás tuší, že se na rozhodování českých soudů podílejí tzv. laičtí přísedící (někdy označovaní jako soudci z lidu). Podílejí se na rozhodování v prvním stupni u pracovněprávních sporů a v trestních věcech, kde horní trestní sazba převyšuje pět let. V odvolacích senátech u krajského soudu již laici neparticipují.
Přísedící jsou voleni zastupitelstvy obcí nebo měst na dobu čtyř let. Musí splňovat určité podmínky, například dosáhnout věku 30 let, mít české občanství a být bezúhonní. Na druhou stranu se nevyžaduje žádné speciální vzdělání, což je z mého pohledu trochu zvláštní, když český soudní proces je velice formalizovaný a bez řádného vzdělání je často pro lidi velice nepřehledný. Ale proto jsou to přece laici.
Přísedící mají rovnocenný hlas se soudcem v rozhodování, což má zajistit širší pohled na věc, včetně pohledu běžných občanů. Účast přísedících má zajistit, aby rozhodování soudů bylo více v souladu se zájmy a názory běžných občanů, a také zvýšit transparentnost soudnictví. Toliko ve zkratce smysl tohoto institutu.
Zajímavé je, že věk přísedícího není shora omezen, na rozdíl od soudce, kterému je funkce automaticky ukončena, když dosáhne věku 70 let. Tomu pak odpovídá, že podle statistik jsou laičtí přísedící z větší části důchodci (přes 60 %).
Z mé praxe jsou laičtí přísedící pouze jakési kulisy soudního řízení. Nikdy jsem nezažil, že by jeden z nich hlasoval jinak než soudce, nebo že by se dokonce stalo, že by soudce přehlasovali. Docela by mě zajímalo, zda se to po roce 1989 vůbec někdy stalo.
Soudy si dlouhodobě stěžují, že laických přísedících je nedostatek, a proto se některá soudní řízení kvůli tomu prodlužují, což považuji za nešťastné, protože délka soudního řízení je to, co českou justici, aspoň z mého pohledu, trápí nejvíce. Jako příklad lze uvést jednoduché trestní řízení ve věci, kde je minimum svědků a důkazů, a přesto takové řízení zpravidla trvá jeden rok, než se dostanete k rozhodnutí soudu prvního stupně. U složitějších případů doba řízení rapidně narůstá, a není výjimkou, že se obviněný dostane k soudu až po pěti letech od zahájení trestního stíhání.
S ohledem na výše uvedené jsem velmi uvítal navrhovanou novelu zákona o soudnictví, na jejímž základě mělo dojít k výraznému omezení účasti laických přísedících na soudních řízeních, což mělo přispět ke zrychlení soudního řízení a ke snížení byrokracie. Tato novela prošla jak poslaneckou sněmovnou, tak senátem, avšak k mému překvapení se zasekla až u prezidenta, který ji vetoval. Jako argument uvedl:
"Stálo by za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví, jako jednom z pilířů demokracie, měla předcházet podrobná politická debata, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice."
Necháme se tedy překvapit, zda bude prezident přehlasován parlamentem, nebo zda dojde k nějaké politické debatě, která povede k přehodnocení omezení laických přísedících. Já bych si přál, aby byla přijata opatření vedoucí ke zrychlení soudního řízení.
Na trhu se pravidelně objevují k prodeji byty, které jsou však v katastru nemovitostí zapsány jako "ateliér". Někteří zájemci úplně přesně netuší, v čem přesně označení "ateliér" spočívá. Ateliérem je označován nebytový prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než obytným. Pojem "ateliér" evokuje u běžného čtenáře...
