Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
O tom, jak má být společná věc spoluvlastníky užívána, může být rozhodnuto na základě dohody, rozhodnutí většinového spoluvlastníka nebo na základě rozhodnutí soudu. Může se stát, že některý ze spoluvlastníků bude z užívání společné věci vyloučen, a to buď zcela, nebo bude oprávněn užívat společnou věc v menším rozsahu než by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. V takovém případě by ale nedocházelo k užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, jelikož o užívání věci bylo řádně rozhodnuto. Nicméně pokud nemůže spoluvlastník z těchto důvodů užívat společnou věc v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží mu za to odpovídající náhrada. Ústavní soud ohledně této náhradě konstatoval, že nárok na ni je možné odvodit z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro určení výše náhrady je rozhodující újma, která vzniká vyloučenému spoluvlastníkovi.
Obdobný nárok má spoluvlastník, který je z užívání vyloučen bez řádného rozhodnutí, tj. ostatní spoluvlastníci užívají společnou věc nad rámec svých spoluvlastnických podílů bez řádného důvodu, čímž se bezdůvodně obohacují na úkor dotčeného spoluvlastníka.
V těchto případech je nutné brát ohled na plynutí času, když oba nároky (nárok na náhradu a nárok na vydání bezdůvodného obohacení) se promlčují ve lhůtě tří let. Oba nároky lze tak uplatnit maximálně tři roky zpětně.
Nakonec je vhodné uvést, že pokud spoluvlastník společnou věc neužívá z důvodů, které leží na jeho straně, nemá nárok na náhradu ani na vydání bezdůvodného obohacení.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
V praxi menších bytových domů, kde jsou typicky jen dva vlastníci jednotek, se často funguje „po staru“: občasný telefonát, e-mail, krátká domluva na chodbě a jde se objednat firma. Dokud se nic nepokazí, všichni jsou spokojení. Jakmile se ale objeví spor o úhradu nákladů, soudy bývají nekompromisní. U správy domu v režimu bytového spoluvlastnictví...
Klient se mě ptá, zda je možné zvýšit nájemné o více než 20 %, když už loni došlo ke zvýšení o 10 %.
V právní praxi jsem se opět setkal s otázkou, zda svévolné opuštění nebytového prostoru nájemcem automaticky ukončuje jeho povinnost platit nájemné. Nájemce tvrdí, že když nebytové prostory fakticky neužívá, není zde důvod, aby něco platil.
Nedávno se na mě obrátila klientka – pronajímatelka bytu – s dotazem:
Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků....
Kdy a jak má SVJ doručit vyúčtování služeb?
Vydržení představuje jeden z původních způsobů nabytí vlastnického práva podle českého občanského zákoníku. Upravuje jej ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V posledních dnech se mi na stůl dostaly dva případy, které se oba týkají skrytých vad nemovitostí. Shodou okolností v obou případech hraje hlavní roli vlhkost – v jednom zastupuji prodávajícího, ve druhém naopak kupujícího.