Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
O tom, jak má být společná věc spoluvlastníky užívána, může být rozhodnuto na základě dohody, rozhodnutí většinového spoluvlastníka nebo na základě rozhodnutí soudu. Může se stát, že některý ze spoluvlastníků bude z užívání společné věci vyloučen, a to buď zcela, nebo bude oprávněn užívat společnou věc v menším rozsahu než by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. V takovém případě by ale nedocházelo k užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, jelikož o užívání věci bylo řádně rozhodnuto. Nicméně pokud nemůže spoluvlastník z těchto důvodů užívat společnou věc v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží mu za to odpovídající náhrada. Ústavní soud ohledně této náhradě konstatoval, že nárok na ni je možné odvodit z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro určení výše náhrady je rozhodující újma, která vzniká vyloučenému spoluvlastníkovi.
Obdobný nárok má spoluvlastník, který je z užívání vyloučen bez řádného rozhodnutí, tj. ostatní spoluvlastníci užívají společnou věc nad rámec svých spoluvlastnických podílů bez řádného důvodu, čímž se bezdůvodně obohacují na úkor dotčeného spoluvlastníka.
V těchto případech je nutné brát ohled na plynutí času, když oba nároky (nárok na náhradu a nárok na vydání bezdůvodného obohacení) se promlčují ve lhůtě tří let. Oba nároky lze tak uplatnit maximálně tři roky zpětně.
Nakonec je vhodné uvést, že pokud spoluvlastník společnou věc neužívá z důvodů, které leží na jeho straně, nemá nárok na náhradu ani na vydání bezdůvodného obohacení.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.
V životě je běžné, že někomu půjčíme určitý finanční obnos bez písemně uzavřené smlouvy a následně se objeví problémy, když se dlužník zdráhá dluh vrátit. Občanský zákoník označuje věřitele jako zapůjčitele a dlužníka jako vydlužitele, ale zůstanu pro účely tohoto textu u označení věřitel a dlužník. Mezi stranami je typicky spor o tom, kdy byla...
V posledních letech probíhalo medii mnoho zpráv týkajících se nevole mnoha uživatelů bytů v bytových domech proti vlastníkům, kteří svůj byt pronajímali krátkodobě prostřednictvím webových portálů, typicky např. AIRBNB, BOOKING apod. Některá společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") schválila do znění svých stanov zákaz krátkodobého...
Nový občanský zákoník, který je účinný již od 1. ledna 2014, upravoval za dobu své účinnosti zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky ve svých jednotlivých zněních dvěma zásadně odlišnými způsoby.
Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
Jeden můj klient se na mě obrátil s poněkud kuriózním dotazem, který spočíval v tom, zda nějaký právní předpis upravuje názvy ulic. Důvodem byla nespokojenost mého klienta s názvem ulice "Nad hradním vodojemem", která odporuje současným pravidlům českého pravopisu. Po předložce se má psát v názvu ulic vždy velké písmeno. Správně by měla být tato...