Nárok vydání bezdůvodné obohacení za užívání soukromého pozemku jako veřejného prostranství

Řeším nyní případ, kdy klient vlastní pozemek, na kterém je umístěná pozemní komunikace a chodník, které jsou ve vlastnictví města Beroun. Klient chce pozemek prodat obci. V této souvislosti jsem ho upozornil, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na to, aby mu město platilo v podstatě obdobu nájemného. Město Beroun mu samozřejmě nic neplatí a dělá mrtvého brouka.

Obdobným případem se zabýval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. III. ÚS 2049/21. Jednalo se o situaci, kdy se stěžovatelka domáhala po městu Kutná Hora vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků majících povahu veřejných prostranství (pozemní komunikace, související plochy a veřejná zeleň) v jejím vlastnictví. Nárok stěžovatelky byl opakovaně odmítán s odůvodněním, že nárok stěžovatelky je v rozporu s dobrými mravy, a proto nelze z tohoto důvodu vlastníkovi přiznat – jinak oprávněný – nárok na vydání obohacení se za užívání jeho nemovitostí.

Věc se tak dostala až k Ústavnímu soudu ČR, který již opakovaně rozhodl, že dochází-li k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení. V případě umístění stavby na cizím pozemku bez řádného titulu vzniká na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení vlastníku dotčené stavby, a to již ze samotného titulu vlastnického práva a bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Toto platí i tam, kde je na pozemku zřízena pozemní komunikace, představuje-li tato samostatnou věc, a to i v rozsahu nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy. Skutečnost, že komunikace ze zákona podléhá bezplatnému obecnému užívání, nevylučuje vznik bezdůvodného obohacení na straně vlastníka komunikace.

Ústavní soud dále konstatoval, že námitku dobrých mravů paradoxně vznesl ten (město Kutná Hora), kdo dlouhodobě užíval pozemky bez náhrady a fakticky tak těžil z existujícího protiprávního stavu a ze své faktické převahy. Jak vyplynulo ze soudního spisu město Kutná Hora za užívání pozemků ničeho nezaplatilo.

Nabízí se proto otázka, zda naopak právě město Kutná Hora nezneužilo výhody, že pozemky mající povahu veřejného prostranství dlouhodobě užívá, a tím jejich hodnotu snižuje, jelikož z povahy věci je zřejmé, že pro každého vlastníka je v těchto případech obtížné docílit vynětí pozemků z režimu veřejného prostranství, resp. domáhat se po vedlejším účastníkovi náhrady za jejich užívání.

S ohledem na výše uvedené jsem klienta informoval o příslušném nálezu Ústavního soudu ČR, který by mohl posílit jeho postavení ve sporu s městem. Na základě klientova pokynu jsem proto město Beroun oslovil s nabídkou na odkup pozemku a zároveň s požadavkem na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého dlouhodobým užíváním pozemku. Dopis s těmito požadavky byl odeslán včera, a nyní čekáme na vyjádření města. Pokud město nepřistoupí na řešení, budeme se domáhat ochrany klientových práv soudní cestou.

Řešíte podobnou situaci a nevíte si rady? Neváhejte mě kontaktovat.