Vztahy mezi
spoluvlastníky jsou založeny nejen na právech, ale i na povinnostech, které z
tohoto vztahu vyplývají. Většinový spoluvlastník nemůže samovolně rozhodovat o
správě věci bez vědomí menšinového spoluvlastníka. Menšinovému spoluvlastníkovi
musí být umožněno se seznámit s rozsahem a způsobem užívání společné věci. Pokud
se potřebná většina pro naplnění požadavku řádného rozhodnutí o správě usnese
na spravování spoluvlastněné věci určitým způsobem, musí takové přijaté
rozhodnutí spoluvlastníci zásadně snášet a plnit – viz rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 09.12.2015, sp.zn. 22 Cdo 4755/2014, ze kterého opět
vyplývá, že určujícím činitelem pro rozhodování o hospodaření se společnou věcí
je pouze velikost spoluvlastnických podílů, bez ohledu na to, zda jde mezi
spoluvlastníky o běžné záležitosti či nikoliv.
Běžná správa
Podle § 1128 odst. 1 NOZ
je v rámci běžné správy rozhodováno většinou hlasů, což znamená, že musí být
dosaženo nadpoloviční většiny všech hlasů vyjádřených podíly. Příkladem může
být hlasování o záležitostech údržby společné věci (nové vymalování, revize
rozvodů, výměna vodovodní baterie apod.) Běžná správa není výslovně definována,
ale zahrnuje údržbu, úpravu, běžné opravy a jiné pravidelně opakující se
záležitosti. Výše nákladů je důležitá pro odlišení běžné a mimořádné správy,
přičemž posouzení může provést soud na návrh menšinového vlastníka. Jako
vodítko k vymezení běžné správy lze využít i nařízení vlády č. 308/2015
Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu,
ale jak již je z názvu zřejmé týká se pouze bytů, nikoliv ostatních
nemovitostí.
Mimořádná správa
Podle § 1129 odst. 1 NOZ
je při rozhodování o mimořádné správě potřeba dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Mimořádná správa se týká významných záležitostí, jako je rekonstrukce věci,
která ji podstatně zlepšuje nebo zhoršuje. Přehlasovaný spoluvlastník se může
bránit u soudu do 30 dnů ode dne přijetí rozhodnutí. Pokud se spoluvlastníci
nedohodnou na náhradě investic, je rozhodná velikost spoluvlastnických podílů.
Zvlášť významné situace
Podle § 1130 NOZ je k
rozhodnutí, které má zatížit nebo zrušit zatížení společné věci, a k rozhodnutí
o omezení práv spoluvlastníků na dobu delší než deset let, třeba souhlasu všech
spoluvlastníků. Jedná se tedy např. o zřízení zástavního práva
k nemovitosti, věcného břemene nebo právo stavby.
Rozhodnutí v neodkladné
záležitosti
Podle § 1128 odst. 2 NOZ
mohou spoluvlastníci v neodkladných záležitostech rozhodovat bez ostatních
spoluvlastníků, například při hrozbě vzniku škody. Typicky se jedná o havarijní
stavy nemovitosti. V takovém případě musí spoluvlastník, který rozhodl bez
informování ostatních, prokázat neodkladnost záležitosti. Stačí písemné
posouzení od příslušného odborníka, že je nutné provést opravu neodkladně.
Závěr
Správa společné věci v
rámci spoluvlastnických vztahů vyžaduje pečlivé dodržování zákonných pravidel a
respektování práv všech spoluvlastníků. Většinový spoluvlastník nesmí jednat
bez vědomí menšinového spoluvlastníka, kterému musí být umožněno seznámit se s
podstatou a způsobem správy společné věci. Rozhodnutí o běžné správě je
přijímáno nadpoloviční většinou, zatímco pro mimořádnou správu je potřeba
dvoutřetinová většina. V obzvláště významných záležitostech je vyžadován
souhlas všech spoluvlastníků. V neodkladných situacích může spoluvlastník
jednat samostatně, ale musí následně prokázat nezbytnost svého jednání.
Přehlasovaný spoluvlastník má právo obrátit se na soud s tím, aby bylo
přezkoumáno přijaté rozhodnutí. Říká se, že spoluvlastnictví je nejhorší forma
vlastnictví, ale pokud spoluvlastníci společně komunikují, probíhá správa
společné věci bez větších obtíží.