V právní praxi jsem se opět setkal s otázkou, zda svévolné opuštění nebytového prostoru nájemcem automaticky ukončuje jeho povinnost platit nájemné. Nájemce tvrdí, že když nebytové prostory fakticky neužívá, není zde důvod, aby něco platil.
Svévolné opuštění nebytového prostoru a povinnost platit nájemné
24.10.2025
V právní praxi jsem se opět setkal s otázkou, zda svévolné opuštění nebytového prostoru nájemcem automaticky ukončuje jeho povinnost platit nájemné. Nájemce tvrdí, že když nebytové prostory fakticky neužívá, není zde důvod, aby něco platil.
Nájemní vztah k nebytovým prostorům je upraven především v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Podle § 2201 a násl. občanského zákoníku vzniká povinnost nájemce platit nájemné na základě uzavřené nájemní smlouvy, a to za dobu, po kterou trvá nájemní vztah. Tato povinnost přetrvává, dokud není smlouva řádně ukončena, ať už dohodou stran, výpovědí, nebo uplynutím doby, na kterou byla sjednána.
V konkrétním případě byl nájemní vztah k nebytovému prostoru sjednán do 31. prosince 2024. Nájemce však přestal prostor užívat ke dni 31. srpnu 2024, aniž by došlo k řádnému ukončení smlouvy. Pronajímatel proto požaduje úhradu nájemného za období od 1. září 2024 do 31. prosince 2024, tedy do konce trvání smlouvy. Nájemce se naopak domnívá, že opuštěním prostoru jeho povinnost platit nájemné zanikla, neboť proč by měl platit za něco, co fakticky neužívá.
Důležitým argumentem v této věci je rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. března 2010, sp. zn. 29 Cdo 2647/2007. Podle tohoto rozhodnutí opuštění pronajatého prostoru ze strany nájemce nemá za trvání nájemního vztahu za následek zánik povinnosti platit nájemné. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že povinnost hradit nájemné je vázána na existenci nájemní smlouvy, nikoli na faktické užívání prostoru. Jinými slovy, pokud nájemní smlouva nebyla řádně ukončena, nájemce je povinen platit nájemné až do jejího skončení, a to bez ohledu na to, zda prostor skutečně využívá.
Tento právní závěr má významné důsledky pro nájemce i pronajímatele. Nájemce, který chce ukončit svou povinnost platit nájemné, musí postupovat v souladu s podmínkami uvedenými v nájemní smlouvě a zákoně. To znamená, že musí smlouvu řádně vypovědět, případně se s pronajímatelem dohodnout na jejím předčasném ukončení. Pouhé opuštění prostoru bez těchto kroků nestačí a může vést k povinnosti uhradit nájemné za celou dobu trvání smlouvy.
Na druhé straně pronajímatel má právo požadovat plnění smlouvy, tedy úhradu nájemného, pokud smlouva nebyla ukončena. V případě sporu může pronajímatel vymáhat dlužné částky soudní cestou, přičemž judikatura, jako je výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, jeho nárok podporuje.
Vzhledem ke shora uvedenému je zřejmé, že opuštění nebytového prostoru ze strany nájemce nemá za následek zánik jeho povinnosti platit nájemné, pokud nájemní smlouva nadále trvá. Tento závěr potvrzuje judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 2647/2007. Nájemci by si proto měli být vědomi, že jednostranné přestání užívat prostor bez řádného ukončení smlouvy nezbavuje jejich povinnosti hradit sjednané nájemné. Pro obě strany je klíčové pečlivě dbát na podmínky smlouvy a případné kroky k jejímu ukončení konzultovat s advokátem, aby se předešlo zbytečným sporům.
Nedávno se na mě obrátila klientka – pronajímatelka bytu – s dotazem:
Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků....
Kdy a jak má SVJ doručit vyúčtování služeb?
Vydržení představuje jeden z původních způsobů nabytí vlastnického práva podle českého občanského zákoníku. Upravuje jej ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V posledních dnech se mi na stůl dostaly dva případy, které se oba týkají skrytých vad nemovitostí. Shodou okolností v obou případech hraje hlavní roli vlhkost – v jednom zastupuji prodávajícího, ve druhém naopak kupujícího.
Moji klienti, mladý pár hledající své první společné bydlení, si letos pořídili útulný byt v panelákovém domě z 80. let. Na první pohled se zdálo, že se jedná o skvělý obchod – prostorný interiér, rozumná lokalita a cena, která byla o něco nižší, než by člověk v dané oblasti čekal. Jenže za touto výhodnou nabídkou se skrývalo jedno velké "ale"...
Prohlášení vlastníka rozestavěné budovy
Nedávno mě navštívil klient s dotazem, jak správně zapsat zpřesněnou hranici mezi jeho a sousedovým pozemkem do katastru nemovitostí. Již měl vyhotovený geometrický plán, který přesně vymezoval průběh hranice, a zajímalo ho, jaké kroky musí podniknout, aby byl nový stav zapsán do katastru.
Led 10
Pozor na podnájem bytu
Mnozí lidé vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi nájmem a podnájmem. Často můžete slyšet v běžné řeči, že má někdo problém s podnájemníkem a když se zeptáte na podrobnosti, zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o nájemce. Podnájem bytu se v posledních letech stal mnohem častějším, než býval v minulosti.