Může dědit osoba žijící ve společné domácnosti se zůstavitelem?

11.04.2024


Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti.

Jak zákon chápe společnou domácnost? Společná domácnost je soužití dvou nebo více osob, které spolu trvale žijí a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž̌ její členové přispívají k úhradě a obstarávaní společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně̌ a bez rozlišovaní́ hospodaří se svými příjmy.

Podle judikatury soudů nestačí, aby několik osob žilo ve společném bytě, i když nesou společně všechny náklady. Důležitým znakem je to, že mají spolužijící osoby bližší citové pouto nebo je jedna nebo více osob odkázána na výživu zůstavitele.

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že u osob spolužijících vyžaduje zákon pro jejich dědickou způsobilost ve druhé třídě dědiců splnění dvou základních předpokladů, a to žití se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku zpětně od smrti zůstavitele ve společné domácnosti a z tohoto důvodu péče o společnou domácnost nebo odkázání výživou na zůstavitele.

Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.

Klienti často zapomínají, že k rozdělení pozemku je nutný souhlas stavebního úřadu ve smyslu ustanovení § 216 stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), který vydá na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků....

Vydržení představuje jeden z původních způsobů nabytí vlastnického práva podle českého občanského zákoníku. Upravuje jej ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V posledních dnech se mi na stůl dostaly dva případy, které se oba týkají skrytých vad nemovitostí. Shodou okolností v obou případech hraje hlavní roli vlhkost – v jednom zastupuji prodávajícího, ve druhém naopak kupujícího.

Moji klienti, mladý pár hledající své první společné bydlení, si letos pořídili útulný byt v panelákovém domě z 80. let. Na první pohled se zdálo, že se jedná o skvělý obchod – prostorný interiér, rozumná lokalita a cena, která byla o něco nižší, než by člověk v dané oblasti čekal. Jenže za touto výhodnou nabídkou se skrývalo jedno velké "ale"...

Nedávno mě navštívil klient s dotazem, jak správně zapsat zpřesněnou hranici mezi jeho a sousedovým pozemkem do katastru nemovitostí. Již měl vyhotovený geometrický plán, který přesně vymezoval průběh hranice, a zajímalo ho, jaké kroky musí podniknout, aby byl nový stav zapsán do katastru.

Mnozí lidé vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi nájmem a podnájmem. Často můžete slyšet v běžné řeči, že má někdo problém s podnájemníkem a když se zeptáte na podrobnosti, zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o nájemce. Podnájem bytu se v posledních letech stal mnohem častějším, než býval v minulosti.

Ve své advokátní praxi jsem se opakovaně setkal s případy, kdy pronajímatelé nedodrželi povinnost řádně vyúčtovat náklady spojené s užíváním bytu. Velká část pronajímatelů není schopna vyúčtování zpracovat v souladu se zákonem, což vede k tomu, že se nájemci domáhají zaplacení pokuty. Tyto spory mohou být komplikované a finančně nákladné, přičemž...

Jeden z klientů, který pronajímá svých několik bytů nájemníkům, se mě ptal, jestli vím něco o připravované změně občanského soudního řádu týkající se zavedení tzv. rozkazu k vyklizení bytu, který by měl údajně urychlit vyklizení bytu.